O hraboši a poštolčeti

Jak to tehdy bylo?

Jednou v červnu 2012, když se samička již nějakou dobu musela sama starat o poštolčata (sameček zmizel koncem května), přinesla poštolčatům až příliš živého hraboše. Milý hraboš prokázal obdivuhodnou vitalitu a dokonce masožravost, ba téměř kanibalismus, když jim kradl myší holátka, kterými jsme je vzhledem k nastalé situaci po ztrátě jednoho z rodičů přikrmovali. Kanibalismus pouze téměř, neb hraboš polní (Microtus arvalis) není myš domácí (Mus musculus). Po řadu dní si žil v lodžii v poklidu, našel si skrýš a poštolčat si moc nevšímal.

Poštolčata si hraboše rovněž nevšímala. až jednou takhle v podvečer se s ním jedno z poštolčat setkalo tváří v tvář a zkusilo tu pohybující věc připomínající potravu chytit.

S jakým úspěchem, ukazují tyto dva díly videozáznamu:

  1. díl první, v němž poštolče zpozoruje hraboše a hraboš poštolče
  2. díl druhý, v němž se poštolče pokusí o svůj první lov

Hraboš byl viděn v lodžii poté ještě několikrát. Jeho konec není znám. Buďto se zavčas vytratil a obratně sešplhal po fasádě nebo nakonec doplatil na svou nerozvážnost když už se poštolčata naučila, jak takovou věc chytit.